Doslova bitvu jako řemen předváděli po oba říjnové dny Jan Kopecký s Filipem Schovánkem na Škodě Fabii WRC a Václav Pech s Petrem Uhlem na Fordu Focusu WRC. Bodejť by ne, když Ášín měl možnost získat po letošním titulu českého mistra ve sprint rallye také nejvyšší titul v automobilových soutěžích. Hned od první rychlostní zkoušky si obě posádky nedarovaly ani vteřinu. A to se časové rozdíly pohybovaly opravdu ve vteřinách. Po pátečních úvodních šesti RZ šel na kutě jako vedoucí jezdec Pech s rozdílem 6,6 vteřiny na druhého Kopeckého.

Naše divácká posádka v počtu tří mužů vyrazila z rodného města až v sobotu v brzkých ranních hodinách, tedy ještě za tmy. Za Vyškovem po nájezdu na dálnici se objevila mlha, která postupně houstla a bohužel nás věrně provázela až na vybranou rychlostní zkoušku. Mlha způsobila nejen sníženou viditelnost, ale i vyšší vlhkost cest. Nízké šedivé cáry mraků zdaleka nevypadaly na meteorology předpovídaný pěkný a slunečný podzimní den.

Na RZ 7 – Náměšť nad Oslavou – Čikov, kam jsme zamířili nejprve, jsme se ve vesničce Ocmanice usadili nad pěkným pravým vracákem. Koupili jsme si oficiální program a trochu jej studujeme. Zjišťujeme, že i zdejší pořadatelé se nakazili komercí a požadují v důsledku „regulace diváků“ vstupné buď 100,- Kč na celý den, nebo 30,- Kč za každou RZ a servis. Pouze zkouška, na které jsme se po ránu nacházeli byla zdarma. Kolem nás bylo poměrně dost diváků. Uvnitř zatáčky se krčilo hejno fotografů. Ono toho focení z kraje až tak moc nebylo, protože světla nějak nepřibývalo. Zato soutěžní posádky se po předjezdcích objevily v plné parádě. Po pátečním odpoledním úvodu do sobotní etapy odstartovalo jen 53 vozů. Pech i Kopecký předvedli parádní průjezd, nezklamal ani Emil Triner. Následující myšáci byli trochu pomalejší a jakoby neohrabanější, ale chuť nám spravili Chvojka a Zedník s Fordy i Kouřil a Haluška na Seatech Ibiza Kit car. Dravě projeli Tomaštík se Subaru Imprezou STi, Skoupil a Wagner na Nisanech Almera a některé posádky na Feliciích. Ostatní jeli spíše známý standart.

Po průjezdu vozů MMČR se objevily posádky jedoucí ČMPR, které závodily pouze v sobotu a jely jen první dvě sekce. Mezi těmito posádkami se objevily i některé posádky, které v pátek odstoupily z MMČR, jako např. Mr. Cimbu s Octavií Kit Car nebo Křížek s Hondou Civic Type R. Průjezdy posádek byly pro nás diváky tak trochu loterií, protože čísla na vozech nesouhlasila s čísly uvedenými ve startovní listině a vozidla ani nestartovala od nejnižšího čísla. Některé posádky ani nebyly ve startovní listině uvedeny. Že by to byl důsledek zmatků, o kterých se v souvislosti s vývojem ČMPR v kuloárech povídá? Ať tak či onak Flídr, Hendrich, mladý Arazim, Batovec nebo Halala předváděli velmi slušné výkony. Zahanbit se nedaly ani posádky historických Škodovek 110.

Kam jet dál? Rychlá porada nad rozpisem, kontrola času a rozhodnutí padá na RZ 11 – Dolní Vilémovice – Zárubice. Vzhledem k času nám na cestu moc nezbývá. V neznámém terénu, mlze, omezeném dopravním značení a rozsekaných místních komunikacích výkon docela zajímavý. Navigátor se však činí, takže jsme zavčasu na místě. Což o to, úsek je to zajímavý, motačka na návsi do kopce s odbočením vpravo a hned kolem ostrůvku vlevo a zase vlevo s odjezdem mimo náves. Bohužel je tu hodně diváků i na žebřících a nesmlouvaví pořadatelé, kteří nás nemíní pustit na námi vyhlédnutý flek naproti přes cestu. Takže pokus o pár fotek, zjištění, že průjezdy nejsou technicky nic moc a padá rozhodnutí – jedem obhlédnout servis. Stejně jako vloni je na vojenském letišti u Sedlce. Takže mapu, najít nejkratší cestu a jedem.

Sláva našli jsme to, ale nemůžeme se napoprvé trefit do správné brány vojenského areálu. Platíme vstupné prokřehlé pořadatelce a parkujeme na vyasfaltované ploše u zeminou krytých hangárů. Servisní stanoviště jsou rozložena asi o 100 metrů dál. Hned vedle vjezdu s hodinami je umístěna tankovací zóna. Trochu divně na nás působí oddělení tankovací zóny dřevěnými zátarasy s namotaným ostnatým drátem a strohou cedulí „Střežený prostor“. Samotná servisní stání jsou klasická. U prvních posádek se již pracuje, diváků není až tak mnoho, tak se jdeme kochat. Bohužel už víme, že z našich místních jezdců na 10. RZ skončil Petr Zedník s Fordem mimo trať a Zdeněk Vrbecký byl nucen s Octavií odstoupit pro technické problémy. Také Vojtěch Štajf odstoupil kvůli poruše převodovky na 11. RZ. Jak je tomu v každém servisu, někde se dělá běžná údržba, jinde se horečně šroubuje a mění. To druhé probíhá u posádky Ševeček – Bisaha, kde je třeba vyměnit u Felicie levou poloosu. Když je původní venku, ukazuje se, že vnitřní kříž, zasunutý v diferenciálu, nemá výstupky kulaté, ale oválné. Tak to byly ty ostré kovové rány z motorového prostoru. Na střeše stanu Katky Trojanové visí vtipná cedule s nápisem driver + obrázek kačky, co driver + obrázek kočky. Na servis vozu dohlíží otec Trojan, který dceru při příjezdu do stání doprovází na obligátní skládačce. U plzeňského Rota podezřele dlouho stojí Almera Jiřího Skoupila. Když ze servisu odjíždí Viktor Wagner, který je několik míst za Skoupilem, je jasné, že tato posádka dál nepokračuje. Hondu Civic posádky Běhálek – Vosádka jsme již na trati viděli s provizorně zalepeným pravým zadním oknem a dveřmi spolujezdce. Do servisu teď přijíždí i bez zadního okna. Mechanici chybějící díl nahrazují průhlednou fólií, přidávají další lepící pásku, takže posádka může ve stanoveném čase odjet. Modrého Myšáka Pavla Červenky mechanici myjí tak pečlivě, jako by nebylo pod mrakem a kolem plno hnědého bláta. Na vlečňáku je odstavena Fabia Michala Hory. Je to vše zajímavé, ohromná atmosféra, Honza si rozšířil svoji sbírku karet, ale čas nás opět nutí zvednout kotvy a vyrazit na trať.

Tentokrát na RZ 15 – Výčapy – Slavice. Tuto zkoušku částečně známe z předchozích let, kdy jsme tu byli jak na Horácké, tak i na Historic rallye. Jen nás při příjezdu trochu mate, že do míst, kde parkují vozy diváků, je zákaz odbočení a vjezd hlídají dva vozy Policie. Přejedeme pomalu kolem, na kopci se otáčíme současně s nějakým Favoritem, který jede zpátky a odbočí. Nic se neděje, tak to zkoušíme taky. Policisté si nás vůbec nevšímají. Tak tomu teda nerozumím. Zjišťujeme, že jsme se dostali k tomu 1% šotoliny. Trať totiž vede „humny“ mezi stodolami a polem. Hlína je vlhká, nebude se prášit. Objevilo se sluníčko, mraky jsou roztrhané a nad námi je modrá obloha. Konečně projíždí vozy předjezdců. Všechna tři WRCa jedou jako o život. Oko diváka nás ale přesvědčuje, že Kopecký jede svižněji, než Pech. O rychlý průjezd se pokouší i další posádky, ale hlavně dvoukolky mají problém s přenosem výkonu na trať. Kola na vlhké hlíně při plném plynu dost klouzají. Vlček s Myšákem i Berger s Escortem se v důsledku rychlého nájezdu na šotolinu nechali vynést až do hluboké orby a těžce se hrabou na tvrdší podklad. Průjezd šotolinovým úsekem je naprosto rovný, posádky jej absolvují bez větších potíží. Platí to ostatně i pro vozy ČMPR. Přichází esemeska, že Ášín na následující 16. RZ udělal na retardéru dvojitý defekt a ztratil 20 vteřin. Takže je zřejmě rozhodnuto.

Čeká nás předposlední přesun na trati, a to na RZ 18 do Tasova. Přijíždíme včas, ale opět narážíme na nekompromisního pořadatele, který nás nemíní pustit ani přes cestu, přestože do příjezdu prvních soutěžních vozů chybí ještě 30 minut. Nemáme ani chuť ani sílu se s ním dohadovat, takže zůstáváme nedaleko levého vinglu posypaného pískem z krajnice. Za našimi zády sledují závod i L. Flídr se svým spolujezdcem a M. Jandík. Z esemeskového zpravodajství se dozvídáme, že na 17. RZ havaroval David Komárek a také Zdeněk Vlček, který snad „ustřelil“ nějakou švestku. Hlavně, že se to obešlo bez zranění. A to už se kolem nás zase protahují závodní vozy, ale zde již pojedou jen MMČR. Více méně je nám jasné, že žádné velké změny už nebudou a posádky také podle toho jedou. Ale i teď se objevují auta jedoucí na blinkry. Ve startovním poli chybí Milan Liška, manželé Trojanovi, Katka Trojanová, Viktor Wagner, Peter Haluška a další posádky. Projíždí bílý Favorit, který je poslední, pro nás závody končí a čeká nás cesta domů.

Do cíle soutěže dojelo pouhých 32 vozidel. Zvítězil Kopecký, 2. dojel Pech + 28,8, 3. Triner +5.41.