Třetí ročník návratu legendárních vozů a jezdců rallye do Toskánska, který se odehrával v okolí italského Montalcina ve dnech 7. – 10. června 2012, se nesl ve znamení tradičních znaků: rychlostní zkoušky vedené po bývalých šotolinových tratích “světové” Rallye San Remo a úmorné horko, doprovázené oblaky všudypřítomného žlutého prachu. K tradici samozřejmě patřily legendární vozy s datem výroby od roku 1969 do roku 1999. Celé startovní pole bylo rozděleno do čtyř skupin: moderní rallye (vozy skupiny S a klasifikace WRC z období let 1985 – 1999), historik rallye (roky 1969 – 1984), autorallye Tuscan rewind (roky 1970 – 1998) a jízda pravidelnosti. Celkem se na trať vydalo 70 vozů. Hodnoceny však byly pouze výsledky skupiny moderní rallye. Netradiční bylo místo přejímek a startu. Přejímky se uskutečnily ve čtvrtek 7. června 2012 v podvečerních hodinách v prostoru malého náměstíčka. Vznikal tady značný chaos, který však nechával početnou skupinu činovníků ledově chladnými, ale celé dění se tím časově hodně natahovalo. Start soutěže byl přesunut z prostoru pod známou pevností na nevelké, přesto však hlavní náměstí do míst, kde při předchozích dvou ročnících pobíhaly přejímky.
Tuscan Rewind ještě není tak známá, jako Rallylegendy v San Marinu. Proto také zatím na start neláká hvězdy světového formátu. Ze známých jmen se na startu soutěže objevili domácí jezdci Alessandro Taddei (Peugeot 206 WRC), Gabriele Noberasco (Lancia Delta Evo), “Dedo” (Ford Escort Mk1) nebo účastník ME historiků Fulvio Furlan s Lancií Rally 037. Z přespolních pak uruguayský jezdec Gustavo Trelles (Toyota Celica ST 205) nebo Rakušan Markus Nothdurfter (Ford Escort RS Mk2). Ikona těchto typů soutěží a miláček diváků Miki Biasion netradičně chyběl, protože měl v době konání soutěže povinnosti v jiné části světa. Elegán a věčný šprýmař Giuseppe Volta, figurující v listině přihlášených s Lancií Rally 037, nakonec do Toskánska také nedorazil. Z Německa přivezl svoje výkonné Porsche 911 SC v úpravě Safari Michael Stock. Místní jezdec Nicolo Fedolfi přivedl na start hned dva své vozy. Jednalo o Lancie Delta upravené pro offroadové a raidové soutěže. Jeden vůz svěřil svému otci, do druhého se posadil sám. Je však třeba dodat, že obě auta trpěla častou poruchovostí, takže Nicolo posléze usedl do náhradní “klasické” Delty, s níž absolvoval zbytek závodu. Na trať jednotlivých zkoušek “zaváděl” jezdecké pole bývalý jezdec formule 1 Alessandro Nannini.
Technickým a administrativním přejímkám předcházel shakedown, který se odehrál na stejné trati, jako v předchozím roce. Početné pole diváků si na trati opět užilo nejen dostatečného množství vlažných či divokých průjezdů soutěžních vozů, ale i slunečního záření a prachu. Pravidlo, že vítr, který po celou dobu vám lehce pofukuje do zad, se v okamžiku, kdy se na trati objeví první vůz otočí a začne silně foukat do obličeje, se naplnilo vrchovatě. Po jezdcích dělala prachová clona největší problémy fotografům. Přestože se jednalo o poměrně krátký úsek, museli i tady někteří jezdci řešit technické problémy. Na voze Ford Escort Cosworth bratrské dvojice Donettiů se uvolnil závěs levého zadního kola. Nedlouho poté uvolněný spoj na řadící tyči Porsche 911 Carrera 4 donutil ve stejném místě zastavit i další posádku. A jako by nebylo dost na tom, že se jejich závodní vůz stal nepojízdným. Člen doprovodu, který neprodleně na místo přispěchal ve svém civilním Audi, poškodil při rychlé jízdě na členitém kamenitém povrchu cesty obal převodovky, takže celou jeho dráhu značkovala olejová stopa. Jako poslední na místo dorazil doprovodný vůz s vozíkem. Všichni členové doprovodu se věnovali rychlému naložení Porsche na odpojený vozík. O doprovodný skříňový Fiat, stojící osamoceně opodál, se v tu chvíli nikdo z mechaniků nezajímal. Proto také nezaregistrovali lehký kouř, vycházející z otevřených oken kabiny. Všiml si jej však jeden z členů naší divácké skupiny a pokoušel se některého z mechaniků na tuto věc upozornit. Teprve po chvíli Italové, kteří nerozuměli anglickému jazyku, pochopili, že se s jejich Fiatem něco děje. Přeběhli k vozu a otevřeli posuvné boční dveře. Za dveřmi ležící dřevěná bedna již byla v jednom plameni. Podařilo se jim bednu vytáhnout z vozu ven. Velkým štěstím bylo, že nedaleko od vozu byla studna s hadicí a fungujícím vodovodním ventilem. S pomocí pěnového hasičáku uhašení hořící bedny, jejího obsahu a nákladu v autě netrvalo moc dlouho. Celý problém zavinil ocelový montážní klíč, který po nedbalém vhození do bedny zkratoval na dně uloženou baterii. Jak by to s Fiatem dopadlo, kdyby začaly hořet pneumatiky, uložené v zadní části vozu nebo by rozměrný plastový kanystr, roztečený žárem, obsahoval nějakou hořlavinu, raději ani nedomýšlet! Zpočátku nedůtkliví členové doprovodu velice srdečně děkovali svému českému “zachránci”.
Tratě všech rychlostních zkoušek byly vedeny po místních komunikacích, jejichž povrch tvoří pevná, avšak velmi prašná kamenitá šotolina. Jestliže cesta prochází vesnicí, je tato její část pokryta asfaltem. Pokud foukal vítr, byla dohlednost diváků i jezdců ucházející. V okamžiku, kdy pohyb vzduchu ustal, měli někteří jezdci situaci značně ztíženou.
Náročná technická trať, vysoké teploty, spousty prachu a kamení si ve startovním poli vybíraly svou daň. Po druhé rychlostní zkoušce (3. místo absolutně) byla nucena ze závodu odstoupit posádka Trelles – Del Buono poté, co motorový prostor jejich Toyoty Celicy při jízdě zachvátily plameny. Na této zkoušce ukončila své účinkování také posádka Zanchi – Perino s Lancií Delta Evo (5. místo absolutně). Sedmá rychlostní zkouška znamenala konec pro Morelliho s Danim na Subaru Impreza WRX a Santiho s Vantim na Lancii Delta Evo. Na deváté zkoušce přestal fungovat stříbrný Peugeot 206 WRC posádky Cobbe – Bigazzi (3. místo absolutně). Pohár hořkosti si až do dna vypila posádka Porsche 911 Carrera 4 – Rizzardi – Ungari, když na poslední zkoušce celé soutěže technika znovu řekla dost. Připočteme-li k tomu jejich problémy s řadící tyčí a hořícím doprovodným vozem na shakedownu, nebyl to pro tuto posádku příliš vydařený víkend.
Závěrem jedna kontrolní otázka: Kolik lidí a jaký čas jsou v režii italských fanoušků potřebné k odstranění závady, kterou způsobila nezajištěná a tím pádem ztracená matice z čepu levé spojovací tyče řízení u Mitsubishi Evo VI? Správná odpověď zní: 10 lidí a 20 minut. Humbuk, který kolem odstaveného vozu vypukl, se snad ani nedá popsat. Jeden se pletl pod nohy druhému, překřikovali se navzájem, dva někam telefonovali, každý radil, ale nikdo nic pořádně nedělal. Proč jeden z diváků povoloval levé zadní kolo nám zůstalo utajeno. Vůz, který tělnatá pořadatelka neznámo proč nechtěla po odstranění závady pustit na trať, nakonec odjížděl s čepem omotaným kusem drátu, ustřiženého z nedalekého plotu. Ke cti “mechaniků” je však třeba dodat, že posádka dojela nejen do cíle zkoušky, ale i celé soutěže.
Protože se jednalo o volný závod vozů kategorie historic, nejsou výsledky až tak důležité. Jen pro pořádek malá rekapitulace: v kategorii “moderní rally” odstartovalo 23 posádek, do cíle dojelo 17. Zvítězila posádka Taddei – Marchiori (Peugeot 206 WRC), na druhém místě dojela posádka Grossi – Pavesi a místo třetí připadlo posádce Noberasco – Cerrai (obě Lancia Delta Evo).