Pátek 13. srpna 2010

Dnešním dnem nám končí ubytování u pana Haaga a čeká nás přestěhování do předem zabukovaných pokojů v hostelu. Tady pobudeme dvě zbývající noci. Musíme se sbalit, provést závěrečný úklid, předat prostory a přesunout se do místa dalšího dočasného bydliště. Loučíme se s panem domácím, nastavujeme GPS a jedeme. Hostel nacházíme na první pokus a proběhne bez problémů. Synek se znalostí angličtiny s mladou recepční všechno vyřídí a můžeme se nastěhovat do pokojů. Když je všechno vyřízeno, vydáváme se na poslední výlet.

Volíme cestu do přístavu Mollösund, odkud bychom si chtěli užít širší výhled na otevřené moře.

To se nám částečně splnilo, i když úplnému výhledu bránilo členité pobřeží. A nebyl to jen krásný výhled na moře, ale i rozmanité skalnaté pobřeží, na němž jsou různě rozesety samostatně stojící domy. První pohled se nám naskytl, když jsme vystoupali na skály nad přístavem. Společně s dřevěnou dámou jsme se pokochali krásou moře a okolní přírody.

Teprve poté jsme sešli z kopce po cestě do přístavu.

Byl malý, ale stejně kouzelný, jako ty ostatní, které jsme již navštívili. Prošli jsme se po molu, mezi kabinami v typických barvách a obhlédli zakotvené lodě.

Postupně jsme se dopracovali až k moři, kde jsme objevili malý maják. Bylo u něj i skokanské prkno, Roman se na něj postavil, zapéroval ale nehópl.

Zahlédli jsme také hejno plachetnic.

Přestože byla u pěkné restaurace zahrádka neobsazená, bylo zřejmé, že i zde je na prvním místě turistický ruch.

Bylo nám tu dobře, ale blížil se večer, takže jsme museli pomýšlet na návrat. Zítra nás čeká první den VROMu a na to se potřebujeme dobře vyspat.