Místo konání: Josefov u Jaroměře
Termín konání: 28. – 30. 8. 2020

Nejedná se o historické pojednání o tom, kterak švédská vojska dobyla a vyplenila pevnost Josefov včetně přilehlého okolí. Ostatně pochybuji, že se tak vůbec mohlo stát. Moje povídání je o třech dnech na samém konci měsíce srpna 2020, kdy se v bastionu X pevnosti Josefov setkali majitelé, fanoušci a přátelé švédské značky Volvo.

Třídenní setkání započalo tradičně v pátek postupnými příjezdy účastníků. Mimo majitelů vozů Volvo přijali pozvání i přátelé se 6 vozy další švédské značky SAAB. Každý dorazivší účastník byl ubytován přímo v historickém objektu bývalých kasáren. Auta, parkující do té doby před objektem kasáren na ulici, jsme k večeru hromadně převezli na uzavřenou plochu bastionu XIV. Páteční podvečer byl věnován seznamování, opékání špekáčků a posléze společenské zábavě. Napomáhalo tomu příjemné i když podmračené počasí.

Sobotní ráno mohlo být pro ty, kteří se předchozí večer bavili dlouho a hlavně „silně“, dost kruté. Přesně v 07,00 byl údery na hilznu (pro neznalé se jedná o prázdnou nábojnici od dělového náboje) vyhlášen budíček, po kterém následovala rozcvička. No bodejť by ne, když jsme nocovali v bývalém vojenském prostoru. Po rozcvičce a ranní hygieně přišla na řadu bohatá snídaně, jak jinak než formou švédských stolů. Sobotní plán byl následující:

– návštěva podzemí josefovské pevnosti
– oběd
– svatba
– spanilá jízda
– večeře
– společenská zábava

Po snídani se skupina zájemců pěšmo přesunula na opačnou stranu města, kde se nachází vstup do podzemních prostor. Zrovna začínalo pršet, takže jsme po krátkém uvítání průvodcem a prohlídce výstavy pískovcových soch rádi sešli do kasemat. Na začátku 1,5 hodinové, netradiční trasy, jsme vyfasovali plechové držáky se svíčkou, protože v podzemí není elektrické osvětlení. Pod bdělým dohledem průvodce, který nás ale v některých úsecích krátce opouštěl, jsme se vydali vstříc rozsáhlým a temným prostorám. Jedním z hlavních úkolů, mimo sledování výkladu průvodce, bylo nepokapat voskem ostatní účastníky, jakož i své kalhoty nebo boty. Ve dvou případech nás průvodce ústně nasměroval a opustil. Odbočovali jsme správně, protože jsme se s ním opět setkali. Ke konci podzemní procházky jsme museli všichni svíčky uhasit a pokračovat v chůzi v naprosté tmě. Abychom si prý udělali představu, jak na tom byli vojáci, kteří nemohli v prostorách z důvodů přítomnosti střelného prachu vždycky používat otevřený oheň. Šel jsem druhý v pořadí. Náhle jsem na konci chodby spatřil světlo jakoby pronikající kolem zavřených dveří. Pak dveře pootevřela tmavá postava, která přišla z pravé strany, prošla jimi a zavřela za sebou. Následně obraz zmizel. Někdo jdoucí za mnou prohlásil: „Světlo na konci tunelu“. Jaké však bylo naše překvapení, když se po pár krocích rozsvítila baterka v ruce našeho průvodce, který stál před námi na konci chodby. Skutečně na konci, protože proti nám byla stejná zeď z holých červených cihel a chodba dál pokračovala vlevo a vpravo. Žádné dveře, žádné zařízení, které by mohlo na tuto plochu promítnou černobílý obraz jsme neviděli. Na naše dotazy průvodce sdělil, že se nám asi něco zdálo. Pro nás, kteří jsme obraz zahlédli, zůstalo záhadou, co jsme vlastně viděli, kterou jsme nevyřešili ani při obědě.

Pořadatelé nám po obědě ponechali čas na krátký odpočinek. Kolem 14. hodiny jsme se přesunuli do objektu v bastionu XIV, kde v „polních podmínkách“, ale za účasti úředních osob, proběhla svatba a své ANO si řekli dva z účastníků tohoto značkového setkání.

Po svatebním obřadu ti, kterým to „zdravotní stav“ dovoloval, nasedli do svých vozů. Po postupném seřazení do kolony jsme vyrazili na „spanilou jízdu“. Cesta k prvnímu cíli probíhala bez problémů, i když kolona musela postupně překonat kolmý přejezd hlavního tahu Hradec Králové – Náchod. Posléze jsme šťastně dorazili k památníku bitvy na Chlumu v roce 1866. Vzhledem k pokročilému času jsme se zde zastavili jen krátce, zamítli návštěvu muzea a pak pokračovali ke kouzelné přehradě Les Království. Tento úsek cesty se neobešel bez malé komplikace. Ztratila se nám totiž jedna z účastnic vyjížďky, která v hustém provozu někde chybně odbočila. Díky moderní technice, jakou je mobilní telefon, se ji však podařilo najít a byla vyslána rychlá Volví pomoc. Část kolony proto na chvíli zaparkovala na náměstí ve Dvoře Králové, kde vzbudila pozornost místních obyvatel, a vyčkala, ztracenou dámu vyslaná pomoc najde a přivede zpět do houfu. Poté nám již nic nebránilo dokončit zbytek cesty k druhému cíli vyjížďky. Když jsme vyřešili problém se zaparkováním (na parkovišti s malým pláckem bylo nějak moc Volv), jsme se mohli individuálně věnovat prohlídce a fotografování stavebního skvostu objektu přehrady. Návrat do Josefova byl dohodnut jako individuální, účastníci proto odjížděli postupně tak, jak si objekty prohlédli. Auta opět nocovala v objektu bastionu XIV.

K večeři byl výborný guláš, který ve vojenské polní kuchyni osobně uvařil správce intendančního skladu a šéfkuchař v jedné osobě Zdenek. Poté se již rozproudila volná zábava s reprodukovaným hudebním doprovodem. Protože jsme se nacházeli uvnitř zděného objektu, ani nám nevadilo, že se venku docela hustě rozpršelo. Zábava opět pokračovala do nočních hodin, i když někteří účastníci postupně odpadali. I já jsem to zabalil někdy před 22. večerní. Přece jen mne čekala delší cesta domů

Nedělní šedivě podmračené ráno, jako by předznamenávalo, že se naše setkání chýlí ke konci. Postupně jsme se scházeli na snídani, podávanou opět formou švédských stolů – tedy pokud Švédové mají stoly zhotovené z palet (ve Švédsku jsem byl, ale palety měli jen v IKEA). Nicméně nabídka jídla byla pestrá a zahrnovala i tradiční a vítaný „vyprošťovák“ v podobě chutné a horké polévky. Takže šla na dračku. Pak už jen zbývalo uhradit náklady za ubytování a stravu, rozloučit se s ostatními účastníky, vyzvednout auto z parkoviště a zamávat Josefovu.

Místní si oddechli, Švédové i svým stádem koní opouštěli Josefov, aniž jej vyplenili či jinak poškodili.
Místní totiž netušili, že za rok (pokud to situace dovolí) se plechoví Švédové opět do pevnosti vrátí.